Úbytek paměti či schopnosti učení není navzdory obecnému přesvědčení způsoben jen tím, že nám „umírají“ mozkové buňky. Mnohem důležitější je jeho schopnost vytvářet nové nervové spoje. Mozek v některých ohledech připomíná sval. Ten, když ho používáme, tak roste a sílí, pokud ale jen střídáme sezení u počítače s ležením na gauči, slábne a ubývá. Udržování jeho funkce je náročné na živiny i energii.
Na vytváření a udržování mozkových spojů je potřeba spousta energie, bílkovin a dalších stavebních látek, z nichž se vytváří nejen samotná hmota nervových buněk, ale i tzv. neurotransmitery (látky zprostředkovávající přenos nervových vzruchů mezi neurony). Pokud mozek intenzivně používáme, nutíme ho pamatovat si velké objemy informací, řešit složité úlohy a adaptovat se na neznámé situace, udržuje si i vysokou plasticitu.
Jak tělo pozná, kdy má začít vytvářet svalovou či mozkovou tkáň, nebo naopak tyto procesy utlumit?
Klíčem jsou biochemické pochody, které ovlivňují aktivitu jednotlivých genů, a dokonce je dokáží zcela vypnout či znovu zapnout. Pokud pravidelně sportujeme, musí se tomu tělo přizpůsobit, aby zabránilo vlastnímu poškození. Dojde tedy k zapnutí genů, které řídí potřebné procesy umožňující, aby zesílily naše svaly, šlachy, kosti, srdce či plíce. Když sportovat přestaneme, aktivita těchto genů opět poklesne. Podobně intenzivním používáním mozku se zapínají geny zvyšující plasticitu mozkových tkání (v případě paměti jde zejména o část jménem hipokampus).
Tyto pochody ovšem spouští či utlumuje nejen vlastní aktivita, ale i spousta dalších faktorů našeho životního stylu (výživa, kouření, alkohol, toxiny z prostředí).
Velkou roli ve zhoršování paměti a dalších kognitivních schopností hraje i stárnutí. S věkem totiž přibývá negativních genetických změn, snižuje se aktivita řady genů, což se negativně projeví nejen na zdraví, ale i na kondici mozku. Pozitivně naopak působí pravidelný pohyb a velkou službu mohou prokázat i doplňky stravy.
√ Pohybová aktivita
Vztah pravidelného pohybu a kognitivních schopností je jednoznačně prokázán a platí to hlavně ve vyšším věku. Fyzická zátěž totiž zvyšuje produkci růstového faktoru IGF-1, který má pozitivní vliv i na plasticitu nervové soustavy.
√ Optimální váha
Obezita ovlivňuje negativně jak paměť, tak i další kognitivní schopnosti. Bývá totiž spojena s rezistencí vůči leptinu (hormon vylučovaný tukovou tkání, který v mozku spouští signály sytosti) v důsledku nefunkčnosti leptinových receptorů. Leptinové receptory se ovšem nacházejí i v hipokampu, části mozku zodpovědné za paměť.
√ Omezte příjem kalorií
Snížení kalorického příjmu dokáže díky tomu například i zpomalit stárnutí organismu. Prokázán je i pozitivní vliv na paměť. Je-li náš žaludek prázdný, začne vylučovat hormon jménem ghrelin. Jeho hlavním úkolem je stimulovat chuť k jídlu, kromě toho ale v mozku spouští produkci růstového faktoru IGF-1 a proteinu BDNF, které zde podporují procesy růstu i plasticitu nervové soustavy.
√ Zkuste doplňky stravy
Doplňky stravy obsahující vysoké koncentrace živin či bylin s epigenetickými účinky mohou mít velice zásadní vliv nejen na řadu zdravotních potíží, ale i na zhoršování paměti. A které vám mohou pomoci?
Pokud chcete vědět více o ozdravném programu přírodní cestou ZDE …
Informace uvedené na těchto webových stránkách jsou poskytovány pouze pro informační účely a nejsou určeny k nahrazení léčení od kvalifikovaného lékaře. Pro informace o zdravotním stavu se poraďte s Vašim lékařem …
Vyplňte kontaktní formulář a ozveme se vám pro domluvení konkrétních podrobností.
Institut zdraví
Poradenské centrum pro podporu zdraví
Rychnov nad Kněžnou
tel.: + 420 603 487 789
tel : + 420 737 121 819
info@poradnaprozdravi.cz
dotazy@poradnaprozdravi.cz
Kde nás najdete