Hyperpigmentace pleti

Hyperpigmentace charakterizuje ztmavení pleti, které je způsobené naprodukcí pigmentu zvaného melanin. Jedná se o relativně častý jev, který většinou neprovází žádná zdravotní rizika. Problémem s hyperpigmentací tak bývá spíše estetický …

Projevy a příčiny hyperpigmentace

Hyperpigmentace (nadměrná barevná nerovnost) je zvýšená produkce pigmentu (barviva) buňkami kůži, což způsobuje vznik tmavých skvrn nebo plošek. Tento problém může mít různé projevy. Ačkoliv může hyperpigmentace postihnout takřka každého, převládá zejména u Asiatů, obyvatel středomoří, Afričanů a Jihoameričanů. Objevit se může i u evropanů na jakémkoliv místě na těle včetně obličeje, rukou, dlaní a krku …�

1.     Tmavé skvrny na kůži
Skvrny mohou být světle až tmavě hnědé, černé nebo šedavé. Nejčastěji se vyskytují na obličeji, rukou, hrudi nebo jiných částech vystavených slunci (hnědé skvrny, névy, opálení, pihy). �

2.     Nepravidelný tvar a velikost
Skvrny mají různé velikosti, od drobných flíčků až po větší nepravidelné oblasti. Často bývají symetrické (těhotenská chloasma – tzv. „maska těhotenství“). Je to forma melasmy způsobená hormonálními změnami během těhotenství.

Příčina: Zvýšená produkce hormonů estrogen a progesteron, které stimulují melanocyty. Skvrny se objevují na obličeji a mohou zmizet po porodu, ale ne vždy.

3.     Zesílení viditelnosti po slunečním záření
UV záření stimuluje produkci melaninu, což může hyperpigmentaci zhoršovat. Tvoří se symetrické skvrny, které jsou často výraznější v létě kvůli UV záření.

4.     Specifické typy hyperpigmentace

–  Melasma je charakterizována hnědými  až šedohnědými skvrnami, které se objevují hlavně v oblasti obličeje, zejména na čele, tvářích a horním rtu, nose a bradě.

Příčina: často souvisí s hormonálními změnami a to během těhotenství, užíváním antikoncepce nebo menopauzy, při hormonální substituční terapii. Melasma může mít příčinu genetickou predispozici, ale  také může být aktivovaná expozicí slunečního záření, které aktivuje melanocyty (buňky produkující melanin).  

–  Sluneční skvrny (lentigo) tvoří se po dlouhodobém vystavení slunci, hlavně u starších osob a nazýváme je stařecké skvrny nebo solární lentigo. Jsou to malé tmavé skvrny na kůži.

Příčina: UV záření, které urychluje produkci melaninu a způsobuje jeho hromadění. Čím starší pokožka, tím je náchylnější. Typické skvrny se objevují hlavně na rukou, obličeji, hrudníku a ramenou. Nejsou bolestivé, ale esteticky rušivé.

–  Postzánětlivá hyperpigmentace vzniká po zraněních, akné, nebo zánětlivých poškozeních kůže. Po zahojení zůstávají tmavé skvrny na místě zranění. 

Příčina: Akné, kožní řezné rány nebo popáleniny, zánětlivé onemocnění kůže (ekzém, lupénka). Typickými projevy mohou být skvrny hnědé, červené nebo černé. Bývají častější u lidí s tmavším tónem pleti, protože jejich kůže produkuje více pigmentového barviva – melaninu.

–  Chronická hyperpigmentace(poylgoderma)
Tento typ je spojen s dlouhodobou expozicí  slunečnímu záření a ztrátou elasticity pokožky, což vytváří tmavší a světlejší oblasti na kůži.

Příčina: Kombinace UV záření, genetické predispozice a přirozeného stárnutí kůže. Typickým projevem pigmentace je často výskyt skvrn na krku, dekoltu a předloktí.

5.     Barevná nejednotnost pleti
         Kůže působí flekatě a ztrácí rovnoměrný tón.

6.     Odlišná textura kůže
         Oblasti postižené hyperpigmentací mohou být mírně drsnější než okolní zdravá kůže, i když to není pravidlem.

7.     Kruhy pod očima
         U lidí s tmavším tónem pleti se mohou objevit kruhy pod očima kvůli nadměrnému ukládání pigmentového barviva – melaninu.

Pigment způsobuje změnu zbarvení

Z biologického úhlu pohledu je pigment  jakýkoliv zabarvený materiál lidských, rostlinných a zvířecích buněk. Mnoho biologických struktur jako jsou pokožka, oči a vlasy obsahují pigmenty, jako je například melanin.

Melanin

Pigment, komplexní polymer derivovaný z aminokyseliny tyrozinu. Melanin je látka, která dává pleti a vlasům přírodní barvu. Stejně tak ovlivňuje i barvu očí, či u zvířat šupin a peří. U lidí je to tak, že lidé s tmavší pleti mají melaninu větší množství. Na druhou stranu, lidé s menším množstvím pigmentu mají světlou pleť. Melanin vzniká během metabolizace aminokyseliny zvané tyrozin. V kůži jej produkují buňky zvané melanocyty. Existují ovšem i lékařské diagnózy jako albinismus, které symbolizuje nedostatek melaninu. Albinismus může postihnout jak lidi a zvířata, tak rostliny.

Ochrana před sluncem

Hlavní funkcí melaninu ovšem není to, že by naší pleti a vlasům dodával barevný tón. Jeho největším benefitem je pro nás jeho schopnost chránit pleť proti škodlivému ultrafialovému záření. Kompletní ochranu ovšem pleti samozřejmě neposkytuje, takže ani jedinci s velmi tmavou pletí nejsou díky němu zcela chráněni. Je ovšem fakt, že jejich pleť vydrží vystavena slunci daleko déle, než se spálí, než u jedinců se světlou pletí.
Melanin také spouští mechanismus, jak organismus absorbuje sluneční žár, což je ovšem důležité spíše pro zvířata, než pro lidi, hlavně pro ta studenokrevná jako jsou hadi, plazy a některé druhy ryb.

Kromě toho melanin ovlivňuje i ostrost vidění, protože minimalizuje počet světelných paprsků, které vstupují do oka.