Dokáží plísňové jedy zabít?

Aflatoxiny jsou v přírodě běžná skupina mykotoxinů. Jsou to jedovaté látky produkované některými houbami a plísněmi. Aflatoxiny patří mezi mykotoxiny a mají silné toxické, karcinogenní, mutagenní a imunotoxické účinky na člověka i zvířata.

Co jsou aflatoxiny?

V přírodě se vyskytuje běžná skupina aflatoxinů produkovaných plísníz rodu Aspergillus flavus a Aspergillus parasiticus. Aflatoxiny jsou jedovaté látky, patří mezi karcinogeny. Tyto plísně se často vyskytují v teplých a vlhkých podmínkách, kde kontaminují potraviny a krmiva, zejména obiloviny, ořechy a semena, koření a sušené ovoce. Jsou považovány za jedny z nejnebezpečnějších mykotoxinů, protože mají velmi silné karcinogenní, hepatotoxické a imunosupresivní účinky.

Hlavní typy aflatoxinů:

• Aflatoxin B1(AFB1)
  Je nejnebezpečnější a nejtoxičtější, silný karcinogen, zejména pro játra.
• Aflatoxin B2 (AFB2)
  Méně toxický než aflatoxin B1, ale stále nebezpečný.
• Aflatoxin G1 (AFG1)
  Jsou podobné účinky aflatoxinu B1, ale méně toxický.
• Aflatoxin M1 (AFM1)
  Metabolit AFB1, který se vylučuje do mléka kontaminovaných zvířat.

Účinky aflatoxinů na zdraví – Skrytá hrozba v potravinách

Aflatoxiny (plísňové jedy) se objevují v kontaminovaných potravinách a krmivech, které byly vystaveny plísním během skladování nebo výroby. V našich podmínkách jsou tak nejčastějším zdrojem aflatoxinů právě plodiny dovážené z dalekých oblastí. Aflatoxiny patří mezi látky vysoce toxické, poškozovat mohou především játra a imunitní systém. Ve velkých dávkách jsou aflatoxiny schopny způsobit akutní otravu, která může vést až k smrti. Nejvyšší koncentrace aflatoxinů byly naměřeny v arašídech, kukuřici, obilí, pšenice, rýže, pistáciích, para ořeších, lískové ořechy a mandle, koření a bylinky (paprika, chilli, kurkuma), sušené ovoce (fíky, rozinky, datle), mléčné výrobky a maso /pokud byla zvířata krmena kontaminovaným krmivem).
Významné koncentrace mohou být i v pekanových a vlašských ořechách, rozinkách, fících, slunečnicová semínka, sezamová semínka, nebo různých druzích koření (chilli, paprika, černý pepř). Určité množství aflatoxinů se může vyskytnout také v potravinách živočišného původu, jako jsou maso, mléko, sýry (kvůli přítomnosti AFM1) nebo vejce. A také v případě, pokud jsou hospodářská zvířata krmena kontaminovaným krmivem. Aflatoxiny mají dlouhodobé účinky.
Existuje mnoho důkazů, že aflatoxiny vyvolávají hlavně zhoubné nádory jater, tzv. hepatocelulární karcinomy …

Jak aflatoxiny působí na organismus?

Aflatoxiny se do těla dostávají především konzumací kontaminovaných potravin. Po vstřebávání v játrech se přeměňují na silně toxické metabolity, které mohou poškodit naši DNA a vyvolat řadu zdravotních problémů,

1. Akutní otrava (aflatoxikóza)
   Při konzumaci vysokých dávek aflatoxinů může dojít k vážné otravě. Dochází k poškození jater (akutní hepatitida), která způsobuje selhání jater, žloutenku a dokonce smrt, bolesti břicha, zvracení, průjem a horečka. Aflatoxiny jsou silně spojovány s rakovinou jater. Dlouhodobá expozice i nízkým dávkám zvyšuje riziko hepatocelulárního karcinomu, zejména u lidí s hepatitidou B nebo C.
2. Chronická expozice
   Při dlouhodobém vystavení nízkým dávkám aflatoxinů je spojeno s rakovinou jater (AFB1), imunosupresí, kde se sníží odolnost proti infekcím, rozpoznávat a likvidovat patogeny a udržovat imunitní rovnováhu.
3. Oslabení imunitního systému
   Aflatoxiny snižují produkci bílých krvinek (leukocytů) a protilátek, čímž oslabují obranyschopnost organismu. Mechanismus účinku aflatoxinů po vstřebávání v játrech se metabolizuje na reaktivní sloučeniny, které mohou poškozovat DNA v kostní dřeni, neboť kostní dřeň je hlavním místem tvorby bílých krvinek. Aflatoxiny naruší genetickou informaci buněk, což vede ke zpomalení jejich dělení a snížení celkového počtu leukocytů. Mohou ale také indukovat apoptózu (programovanou buněčnou smrt), neboť aktivují signální dráhy vedoucí k apoptóze imunitních buněk, což vede k jejich předčasnému zániku. Dále mohou ovlivňovat produkci cytokinů, které regulují imunitní odpověď a poškozovat makrofágy a neutrofily, tj. buňky patřící mezi první obrannou linii proti patogenům a mnoho dalšího …
4. Poruchy růstu a vývoje
   U dětí může chronická expozice vést k podvýživě, neurologickým poruchám a poškození nervového systému. Toxiny mohou ovlivnit vývoj plodu nebo způsobit růstové poruchy dětí.
5. Reprodukční problémy
   Aflatoxiny mohou ovlivnit plodnost u mužů i žen a negativně působit na vývoj plodu.

Jak se vyhnout aflatoxinům?

Aflatoxinů se nezbavíte ani tepelnou úpravou, neboť jsou stabilní vůči teplotám, ale určité procesy (pražení) mohou jejich koncentraci snížit. Spory plísní se vyskytují v ovzduší, a proto chléb nebo další potraviny vyjímejte z obalu jen na dobu nezbytně nutnou. Potraviny tedy uchovávejte v suchých a chladných podmínkách, aby se zamezilo růstu plísní. Vyřaďte potraviny, které vykazují známky plísně nebo zatuchlého zápachu. V kuchyni dbejte na dostatečné větrání a pravidelné odstraňování kuchyňských odpadků. Nezapomeňte na pravidelné čištění chladničky, spíže a vybavení kuchyně.
Nekupujte potraviny poškozené, plesnivé, nahnilé. Vždy se ujistěte, jaká je země původu, jaké mají  limity pro obsah aflatoxinů (či nemají výjimku k levnému dovozu do ČR) a jak dlouhá je případně expirace příslušné potraviny.

Neskladujte potraviny zbytečně dlouho!

Aflatoxiny představují vážné zdravotní riziko, zejména pro játra a imunitní systém. Přestože je nelze zcela eliminovat, je nutná prevence kontaminace a kontrola potravinového řetězce pro minimalizaci jejich přítomnosti. V domácích podmínkách je důležité dbát na správné skladování potravin a jejich pečlivou kontrolu před konzumací.

---

 Informace uvedené na těchto webových stránkách jsou poskytovány pouze pro informační účely a nejsou určeny k nahrazení léčení od kvalifikovaného lékaře. Pro informace o zdravotním stavu se poraďte s Vašim lékařem …